梵漢對勘雙語語料庫
語料庫徽标

《俱舍論》對勘材料( 477 / 591)

第477頁 / 共591頁
:

標識序號01-20-18:

梵語  sarveṣu ca dharmasvabhaveṣv ekaṃ dharmāyatanam ity āha
真諦譯  一切入皆法為自性,於中唯一入名法入?  
玄奘譯  又十二處體皆是法,唯于一種立法處名?
英譯  although all the āyatanas are dharmas,only one is named dharma-āyatana. Why?
現代漢語釋  十二處都是法,為何只有一種得名法處?

 

對勘分析:

以四行為一組,每組自上而下分別為梵語、真諦譯、玄奘譯和梵語語法標注。
    sarveṣu   ca   dharma-sva-bhāveṣu    ekaṃ     dharma-āyatanam iti āha 
     一切  入    皆  法 為 自  性 於中 唯 一入   名    法    入
又十二處體             皆是 法               唯 於一種 立…名  法    處  
     中複依   ind        依主釋.陽複依        中單體    依主釋.中單體  ind 完主3單
第二十一頌
[梵文原典]
viśeṣaṇārthaṃ prādhānyād bahudharmāgrasaṃgrahāt /ekam āyatanaṃ rūpam ekaṃ dharmākhyam ucyate // kathaṃ viśeṣaṇārtham /yathā gamyeta pratyekam eṣāṃ daśānām āyatanatvaṃ viṣayaviṣayitvena vyāvasthānaṃ na samastānām iti / cakṣurādibhiś ca viśeṣitair yan na cakṣurādisaṃjñakaṃ rūpaṃ ca tad rūpakāyatanaṃ jñāsyata ity asya punar nāmāntaraṃ nocyate / atha vā rūpāyatanasya prādhānyāt / tad dhi sapratighatvāc ca /pāṇyādisaṃsparśaiḥ spṛṣṭaṃ rūpyate / sanidarśanatvāc ca /idam ihāmutreti nirūpaṇāt loke 'pi ca tad rūpam iti pratītaṃ nānyāni / viśeṣaṇāratham eva caikaṃ dharmāyatanam uktaṃ na sarvāṇi / api cātra bahunāṃ dharmāṇāṃ saṃgraho vedanādīnām / ataḥ sāmānyenābhidhānaṃ kriyate dharmaśabdena / agrasya ca nirvāṇadharmasyātra saṃgraho nānyeṣv iti / viṃśatiprakāratvenaudārikatvān māṃsadivyāryaprajñācakṣus trayagocaratvāc caikaṃ rūpāyatanam ity apare // anyāny api skandhāyatanadhātusaṃśabditāny upalabhyante sūtreṣu teṣāṃ kim ebhir eva saṃgraho veditavya āhosvid vyatir ekaḥ ebhir eva saṃgraho na vyatir ekaḥ /
[真諦譯文]
    偈曰:為簡別勝故 攝多勝法故 唯一入名色 及一入名法 
    釋曰:雲何為簡別?欲令知如此十法,各得入名。由成立為根、塵故。不須聚集。更由眼等差別,是色不得眼等名。亦是色性,應知是色入故,不立此別名。複次,色入於中勝故。何以故?有礙強故。若手等物觸,即便變壞。複次,體相顯現於此、彼處,易指示故,有似影故。複次,世間同知說此入為色,非知餘入。為簡別故,說一入名法入,不說餘入。複次,於法入中,攝受等多法,為說多法故,立通名。又涅盤是最勝法,入此中攝,非於餘入,故偏受法名。複有餘師說:二十種品類多餘色故。肉、天、聖慧三眼境故。複有餘法陰、入、界同名,於餘經中已顯。由此三門攝彼皆盡?為不盡? 由此攝盡無餘。
[玄奘譯文]
    頌曰:為差別最勝 攝多增上法 故一處名色 一名為法處
    論曰:為差別者:為令了知境有境性種種差別故,於色蘊就差別相建立十處,不總為一。若無眼等差別想名。而體是色,立名色處。此為眼等名所簡別,雖又諸色中色處最勝,故立通名。由有對故。手等觸時即便變壞。及有見故,可示在此,在彼的差別。又諸世間唯於此處同說為色,非於眼等。又為差別立一法處,非於一切,如色應知。又於此中攝受、想等眾多法故,應立通名。又增上法,所謂涅盤,此中攝故,獨立為法。有餘師說:色處中有二十種,色最粗顯故。肉、天、聖慧三眼境故。獨立色名法處中有諸法名故,諸法智故。獨立法名。諸契經中有餘種種蘊及處、界名想可得。為即此攝?為離此耶?彼皆此攝。如應當知。且辯攝餘諸蘊名想。
[語言分析]